Anarchie a anarchisté

Slovo „anarchie“  má v uších  většiny lidstva zlý zvuk ; značí prý tolik co zlomyslnost,zkaženost a spustlictví. Anarchisté jsou pokládáni za rotu podlých zločinců, kteří neznají užívat hřebene ni mýdla a jsou odhodláni zabít bohaté a rozdělit se o jejich majetek. A zatím je anarchie pro zasvěcence teorií sociální, která se zabývá tím : zjednati pořádek bez nadvlády člověka nad člověkem. Slovem značí plnou individuelní svobodu.

Bylo-li dosud užíváno slova anarchie k označování stavu nejkrajnějších nepořádků, dálo se to proto, poněvadž se chtělo lidem namluviti, že jejich záležitosti jsou vedeny moudře, že vláda nad nimi moudře panuje, že je autorita nutností.

V uplynulých stoletích platilo každé individuum, které tvrdilo, že lidstvo  může jíti svou cestou bez pomoci nějaké zemské neb nadzemské autority, za blázna a ukončilo brzy život v blázinci nebo na hranici. Avšak dnes jsou snad statisíce mužů i žen , které se představě o nadpřirozené bytosti uštěpačně smějí.

Ale svobodní myslitelé dneška věří kupř. ještě v nutnost státu, který společnost chrání; barbarství oněch zřízení nesnaží se odůvodniti. Nepochybuji, že vláda nikdy nebyla bez potlačování  a nemůže býti; že každá vláda provinila se proti společnosti krutými tresty a velikými zločiny.

Vláda vyvinula se znenáhla z despotismu v demokracii, oligarchii, plutokracii; ale vždy byla tyranií.

Číst dál...

Text od Nikose Maziotise, člena Revolučního boje k události organizované Mezinárodní Červenou Pomocí k 1. květnu (Řecko, Švýcarsko)

Události května 1886, jež se konaly v Chicagu jsou zlomovým bodem v historii revolučního dělnického hnutí.

Nebyl to jen boj pracujících za zkrácení pracovní doby na osm hodin denně, který vedl ke globálnímu boji proletariátu za 8 hodinovou pracovní dobu, ale byla to také odpověď pracujících na tvrdá opatření šéfů, a vražda pracovníků v Mccormickově továrně. Toto odpověď byla “Pracující ve zbrani”, volali po reakci dělnické třídy a po zabíjení šéfů. Byla to ozbrojená reakce pracovníků, když policie nařídila rozpuštění protestu na Hay Marketu, který byl svolán proti zabíjení stávkujících v Mccormickově továrně. Ozbrojená tradice dělnické třídy a revolučního hnutí v té době těsně souvisela s unionismem a bojem za 8 hodinový pracovní den, lepší pracovní podmínky, zvýšení mezd, sociální zabezpečení. A to všechno v určitém vztahu, jako stupeň na cestě k likvidaci kapitalistického systému.

Takové boje, které byly inspirovány událostmi v květnu 1886 v Chicagu, vypukly v mnoha zemích v období několika příštích let ve Francii, v Itálii, Španělsku, Rusku, Mexiku, Argentině a vyznačovaly se použitím ozbrojeného násilí ze strany pracujících.

Bohužel velká část dělnického hnutí přijala přístup, který považoval ozbrojenou praxi za “provokaci” a praxi “individuálního terorismu”, jež ublíží dělnickému hnutí a je proto odsouzeníhodné. Existuje například pohled, že události Hay Marketu s házením bomb a ozbrojenou rvačkou s policií, která následovala, byla úmyslná provokace, aby ospravedlnila vraždu několika ze shromážděných pracovníků, ale také usvědčení a popravu oběšením organizátorů protestu.

Číst dál...

Anarchisté bez dynamitu

Poznámka Molotov: Je tomu již bez mála dvacet let co byl článek Anarchisté bez dynamitu od historika Pavla Koukala publikován v Severočeském deníku. I přes značný časový odstup ho zveřejňujeme znovu, protože nám dává možnost, byť jen velmi stručně, nahlédnout do života někdejších anarchistů nebo jejich potomků v době, kdy u nás anarchistické dělnické hnutí již neexistovalo. O nešťastném a pro nás nepochopitelném vstupu velké části často dlouholetých stoupenců tohoto hnutí do oficiální politiky a politických stran jako byla KSČ po založení Československého státu, se toho napsalo již poměrně dost. Jaké jsou ale jejich další osudy? Co víme o jejich procitnutí? Kolik z nich si asi vzpomnělo na své někdejší anarchistické postoje a varování před autoritářským „socialismem“, stranickou politikou a rudým terorem v podobě „socialistického“ státu? V neposlední řadě bychom opětovným publikováním článku rádi přispěli k památce Vlasty Kuklové a děkujeme Pavlu Koukalovi za poskytnutí vzácných a jedinečných fotografií z jeho archivu.

Vlasta Kuklová (1890-1976)

Číst dál...

Angry Brigade – dokumenty a chronologie

Přinášíme upoutávku na další zajímavý text. Tentokrát o praxi anarchistické městské guerrilly Angry brigade. Tato skupina ve své době musela čelit ohromné represi i ohavnému postoji “oficiálního” hnutí. Při čtení úvodníku Jean Weir do očí bije podobnost s tím, jak se velká část hnutí v ČR dnes staví k Síti revolučních buněk (SRB). Ačkoliv následující analýza je podle nás celkem výstižná, za slabou stránku považujeme nekritické zmínky o SLA, RAF a Rudých brigádách. Upřímě, jejich leninistické linie a jisté metody považujeme za dosti problematické. Zároveň to neznamená, že vše co prosazovala Angry brigade považujeme za bezchybné jen proto, že její linie byla anarchistická.

 

ke stažení

 

 

http://asociacealerta.noblogs.org/post/2015/07/05/doporucujeme-angry-brigade-dokumenty-a-chronologie/

 

Ze života Františka Gellnera

František Gellner nebyl jen vynikající básník a ilustrátor, ačkoliv právě takto ho zná nejvíce lidí dnes už z různých generací, ale i výtečný společenský kritik kapitalismu, klerikálního cirkusu, nebo militaristického a státního molochu. Mohli jsme se o tom z velké míry přesvědčit i v jeho textu Společenský pořádek, který se před nedávnem ukázal na těchto stránkách a lze ho najít mezi teoretickými texty. Ostatně František Gellner byl ve své době svým způsobem nedílnou součástí anarchistického hnutí. Připomeňme si tedy jeho život a působení v anarchistickém hnutí, alespoň prostřednictvím stručného životopisu od Pavla Koukala, jenž byl pod názvem Rebelantská krev publikován v knížečce Trubači revolt, vydané roku 1984 Severočeským nakladatelstvím.

 

František Gellner 1881-1914

Číst dál...

Komuniké SRB: V reakci na operaci "Fénix" vyhořelo policejní auto

Komuniké SRB: V reakci na operaci "Fénix" vyhořelo policejní auto

V sobotu 4.7.2015 brzy ráno vyhořelo policejní auto u nádraží Praha - Bubny. Stalo se tak v reakci na policejní a státní represe proti anarchistům. Od 28.4.2015, kdy policie zahájila operaci "Fénix", zatkla a drží ve vězení již 4 anarchisty. Buňka Divoká srdce sabotáží vyslala vzkaz: nehodláme se s tímto násilím ze strany státu smířit. Budeme proti němu bojovat.

Odstartováním operace "Fénix" policajti vyhlásili válku anarchistickému hnutí. Mysleli si, že se poděláme a rezignujeme. To je omyl. Nevzdáváme se. Přecházíme do protiútoku.

Chtějí udusit odpor. My ale přiléváme další benzín do ohně.

Buňka Divoká srdce / Síť revolučních buněk - SRB

http://revolucnibunky.noblogs.org/

 


emailem